Kelp je významným zdrojem minerálů a kyseliny glutaminové

O prospěšnosti mořských řas se ví již tisíce let, přímořské národy z jejich bohatství těží dodnes, a to především zásluhou jejich výjimečného složení. Dodávají do organismu velmi důležité látky potřebné pro biochemické procesy, které probíhají v souvislosti s látkovou výměnou, s dýcháním, udržováním zásaditého pH krve a tělních tekutin, se správnou činností nervové soustavy a krevním oběhem. Lidské tělo je složeno zhruba ze tří čtvrtin z vody a zbytek tvoří minerální a stopové prvky. A právě řasy jich obsahují mnoho, dokonce více, než najdete v jakékoli suchozemské zelenině.

chaluha bublinatá

Na našem trhu lze spatřit nejčastěji odrůdy Arame, Wakame, Nori a Kombu, kterou známe i pod názvem Kelp, případně dle botanického názvu Chaluha bublinatá. Řasa Kelp patří k nejoblíbenějším, roste ve studených mořích a oceánech a k nám se nejčastěji dováží z Japonska, z Irska, z Norska a z Kanady.

kelpa na pobřeží

Co v nich najdete

Kyselina glutaminová – obsah této zdraví prospěšné látky v řase Kelp jí dává zajímavé vlastnosti, díky nimž dokáže zvýraznit chuť některých jídel, zvláště pak polévek (vývarů) a omáček. Kyselina glutaminová zastoupí syntetický glutaman sodný, který je jako „éčko“ považován za škodlivou přísadu, působí ovšem podobně, dodává pokrmům výraznější chuť i bez nežádoucích zdravotních komplikací.

Minerální prvky – mořská voda obsahuje řadu minerálů, některé z nich se v takovém množství nevyskytují ani na pevnině, a typickou vlastností řas je absorbovat je a využívat pro svůj růst a výživu. Čínská medicína a makrobiotika proto řasy a zvláště pak Kelp (Kombu), doporučuje jako přídavek k mnoha druhům pokrmů vzhledem k tomu, že jsou dnes zemědělské plodiny v mnoha ohledech chudé na některé prvky v důsledku nesprávného hnojení půdy. Konkrétně právě Kelpa je bohatá na hořčík, vápník, zinek, železo, fosfor, mangan a především jód. Ovšem najdete v ní i velmi vzácné stopové prvky, které jsou obsaženy v některých minerálních vodách, čerpaných ze zemských hlubin, jako např. stroncium, rubidium, berylium, cesium, baryum nebo lithium.